<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<mods xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xmlns="http://www.loc.gov/mods/v3" version="3.1" xsi:schemaLocation="http://www.loc.gov/mods/v3 http://www.loc.gov/standards/mods/v3/mods-3-1.xsd">
  <titleInfo>
    <title>स्वातंत्र्यलढ्यातील  राष्ट्रीय पत्रकारिता</title>
  </titleInfo>
  <name type="personal">
    <namePart>कासखेडीकर एन.</namePart>
    <role>
      <roleTerm authority="marcrelator" type="text">creator</roleTerm>
    </role>
  </name>
  <typeOfResource/>
  <originInfo>
    <place>
      <placeTerm type="text">पुणे</placeTerm>
    </place>
    <publisher>भारतीय  विचार  साधना  प्रकाशन</publisher>
    <dateIssued>2022</dateIssued>
    <issuance/>
  </originInfo>
  <language>
    <languageTerm authority="iso639-2b" type="code">eng</languageTerm>
  </language>
  <physicalDescription>
    <extent>104pp.</extent>
  </physicalDescription>
  <abstract>** जनजागृती व राष्ट्रवाद:** वृत्तपत्रांनी इंग्रजांच्या शोषणाविरुद्ध, जुलमी कायद्यांविरुद्ध लोकांना जागरूक केले [१, ३]।
** मराठी पत्रकारितेचे योगदान:** बाळशास्त्री जांभेकर (मराठी पत्रकारितेचे जनक) यांनी 'दर्पण' मधून सामाजिक व राजकीय सुधारणांचा पाया रचला [५, ८]। लोकमान्य टिळकांच्या 'केसरी' आणि 'मराठा' वृत्तपत्रांनी 'स्वराज्य हा माझा जन्मसिद्ध हक्क आहे' हा संदेश घराघरात पोहोचवला [२]।
** मिशनरी पत्रकारिता:** त्या काळात पत्रकारिता हे प्रोफेशन (व्यवसाय) नसून एक देशसेवा (मिशन) होती [९]।
** सामाजिक सुधारणा:** केवळ राजकीय स्वातंत्र्यच नाही, तर अनिष्ट प्रथा व अंधश्रद्धेविरुद्धही वृत्तपत्रांनी आवाज उठवला</abstract>
  <recordInfo>
    <recordCreationDate encoding="marc">260206</recordCreationDate>
    <recordChangeDate encoding="iso8601">20260206170229.0</recordChangeDate>
  </recordInfo>
</mods>
