<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<mods xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance" xmlns="http://www.loc.gov/mods/v3" version="3.1" xsi:schemaLocation="http://www.loc.gov/mods/v3 http://www.loc.gov/standards/mods/v3/mods-3-1.xsd">
  <titleInfo>
    <title>झुंजार टिळक</title>
  </titleInfo>
  <name type="personal">
    <namePart> मांडके एस.</namePart>
    <role>
      <roleTerm authority="marcrelator" type="text">creator</roleTerm>
    </role>
  </name>
  <typeOfResource/>
  <originInfo>
    <place>
      <placeTerm type="text">पुणे</placeTerm>
    </place>
    <publisher>भारतीय  विचार  साधना  प्रकाशन</publisher>
    <dateIssued>2004</dateIssued>
    <issuance/>
  </originInfo>
  <language>
    <languageTerm authority="iso639-2b" type="code">eng</languageTerm>
  </language>
  <physicalDescription>
    <extent>80pp.</extent>
  </physicalDescription>
  <abstract>झुंजार टिळक' हे विशेषण प्रामुख्याने भारतीय स्वातंत्र्यलढ्यातील जहाल नेते लोकमान्य बाळ गंगाधर टिळक (१८५६-१९२०) यांच्यासाठी वापरले जाते. ब्रिटिश राजवटीविरुद्ध 'स्वराज्य हा माझा जन्मसिद्ध अधिकार आहे' अशी घोषणा देत, आपल्या निर्भय लेखणीने आणि प्रभावी भाषणांनी त्यांनी जनतेत राष्ट्रप्रेमाची ठिणगी टाकली, त्यामुळे त्यांना 'असंतोषाचे जनक' म्हटले जाते [१, ४, ७]। 
लोकमान्य टिळकांविषयी ठळक बाबी:
लाल-बाल-पाल: लाला लजपत राय, बाळ गंगाधर टिळक आणि बिपिनचंद्र पाल या त्रिकुटातील प्रमुख नेते [१]।
विचारधारा: जहाल मतवादी, ब्रिटिश सरकारवर कडक टीका करणारे [७]।
योगदान: 'केसरी' आणि 'मराठा' वृत्तपत्रांद्वारे जनजागृती, सार्वजनिक गणेशोत्सव व शिवजयंती सुरू करून संघटन [६]।
पुस्तक: कारावासात असताना 'गीता रहस्य' हा महत्त्वपूर्ण ग्रंथ लिहिला [६]।
झुंजार वृत्तपत्र: Instagram - ravikantvarpe च्या मते, टिळकांनी आपल्या झुंजार लेखणीने जनतेच्या मनात असंतोषाची ठिणगी पेटवली. </abstract>
  <recordInfo>
    <recordCreationDate encoding="marc">260211</recordCreationDate>
    <recordChangeDate encoding="iso8601">20260211121246.0</recordChangeDate>
  </recordInfo>
</mods>
